Výmalba svépomocí

Zažloutlé nevymalované stěny kazí podvědomý dojem z bytu. Naopak krásná bílá výmalba dá naší nemovitosti nádech luxusu.

Pokud se bavíme o bytu na pronájem, nemá ani cenu zmiňovat jakékoliv barevné odstíny. Nájemníka může neobvyklá barva odradit, nebo si ji v lepším případě sám přemaluje na bílo. Bílá barva navíc opticky přidává prostor a světlo, díky čemuž můžu byt pronajmout o něco dráž.

Na malování používám kvalitní barvy s co nejvyšší bělostí. Rozdíl je opravdu hodně znát a byt vypadá lépe i na fotkách v inzerátu.

Nákupní seznam

Nejdříve si nakoupím spotřební materiál:

• barva
• bílá sádra
• zakrývací fólie (min. 2 kusy)
• malířská páska
• penetrace (nejlépe koncentrovaná, která se ředí vodou. Vyjde výrazně levněji)
• papírové utěrky na utírání ukáplé barvy

Kvůli malování je potřeba vzít s sebou i poměrně dost vybavení. Pokud jedu do zcela prázdného investičního bytu, raději si projdu tento seznam abych na nic nezapomněl:

• vanička na barvu
• kvalitní váleček s tyčí
• štětec zárožák široký
• čistý kýbl 2x
• špachtle na nanášení sádry
• plastová nádobka na sádru
• koště
• několik hadrů
• jar nebo mýdlo
• oblečení na převlečení
• štafle – pokud máte vysoký strop
• šroubováky – malý i větší, plochý i křížový
• kladivo
• kleště (kombinačky nebo sikovky)
• případně vrtačka na odvrtání hmoždinek

Příprava

Dobrá příprava mi ušetří při malování hodně práce a nervů. Dosáhnu i kvalitnějšího výsledku.

Nejlepší je pokoj kompletně vystěhovat. Pokud maluju v bytě na pronájem, obvykle už je byt prázdný. Většinou odmontuju i garnýže, závěsové tyče apod. a po vymalování dávám nové. Lustr také odmontuju a před vrácením nazpět jej vyčistím, nebo zvážím jeho výměnu.

Odmontuju kryty všech zásuvek a vypínačů. Kdo si netyká s elektřinou, ať raději nejdříve vypne pojistky. Plastové kryty namočím do vody s trochou jaru nebo mýdla. Po vykoupání budou vypadat jako nové.

Zvážím i odstranění lišt kolem podlahy. Záleží na jejich typu a stavu. Bez lišt se maluje lépe, ale při demontáži se mohou zničit a pak je potřeba koupit nové.

Všechny stěny i strop ometu koštětem od pavučin. I když pavučiny na první pohled nevidím, stejně celý povrch ometu. Zabere to pár minut a vždy jsem překvapen, kolik pavučin jsem nakonec vymetl.

Dveře vysadím. Futra, okna a parapety oblepím malířskou páskou. Podlahu zakryju fólií, kterou připevním malířskou páskou, aby se mi neshrnula. Radiátory zakryju fólií.

Sádrování

Ze zdi odstraním jakékoliv hřebíky, hmoždinky apod. Hřebíky vytahuji jakýmikoliv kleštěmi (například kombinačkami, sikovkami apod.)

Vyndat hmoždinky je trochu složitější. Buď do nich zašroubuji nějaký vrut, který mám po ruce a zkusím vytáhnout kleštěmi, nebo je odvrtám vrtačkou. Případně je kladivem jenom trochu zaklepnu do zdi, nechám je tam a přesádruji.

Všechny díry, které budu sádrovat, vymetu smetáčkem a potom díry pořádně namokřím štětcem nebo houbičkou namočenou ve vodě. S vodou opravdu nešetřím, zdivo musí být úplně mokré. Než si rozmíchám sádru, tak to stejně trochu zaschne.

Sádru rozmíchávám v měkké plastové nádobce, která je k tomu přímo určena. Naliju malé množství vody, cca půl centimetru. Do vody nasypu poměrně velké množství sádry a zamíchám špachtlí. Téměř vždy je směs příliš tekutá a musím ještě sádru přidat. Správná konzistence sádry je, pokud mi drží i větší množství na špachtli, když jí dám svisle. Prostě to nesmí téct, ale je to spíš taková vlhká modelína.

Se sádrou je potřeba pracovat poměrně rychle, protože během pár minut ztvrdne.

Do každé díry máznu špachtlí víc sádry, než se tam vejde a pořádně to tam namačkám, aby se sádra přilepila na celý povrch díry. Potom špachtlí díru přejedu, abych sádru srovnal do roviny se zdí. Přebytečná sádra mi zbyde na špachtli, kterou si otřu o stěnu nádobky. Tuto přebytečnou sádru už obvykle nepoužiju, nebo jí dávám jen dospodu větších děr a navrch dám čerstvou sádru z nádobky.

Sádrování vyžaduje trochu cviku. Ze začátku spoustu sádry vyhodíte a budete vše předělávat na pětkrát i na desetkrát. To je naprosto normální a není důvod se nervovat.

Špachtli od sádry včas umyju a usuším. Plastovou nádobku nemyju. Když sádra úplně zatuhne, dá se z nádobky snadno vyklepnout.

Penetrace

Penetrace ušetří spoustu práce, nervů i peněz za barvu. Je to lepivá tekutina, které se nasákne do zdi a prolepí staré vrstvy barvy. Výmalba se potom při malování neloupe, barva lépe kryje a není potřeba dělat tolik vrstev.

Kupuji penetraci koncentrovanou, která se ředí až 1:10 vodou. Vychází to výrazně levněji, než kupovat ve velkých kanystrech penetraci naředěnou. Ušetřené peníze investuji do kvalitní barvy.

Penetraci naleju do čistého kýblu, přileju množství vody podle návodu a zamíchám.

Nanášet se dá běžným malířským válečkem. Pro usnadnění si lze přelít penetraci do vaničky na barvu, ve které namáčím váleček. Váleček je potřeba namočit po celém obvodu, aby „nevynechával“.

Válečkem maluji tahy odspoda nahoru. Pokud mi penetrace hodně stéká, bude to tím, že moc tlačím, nebo že je váleček moc namočený. Když váleček namáčím, nikdy by se neměl ponořit prostředek válečku, ze kterého potom penetrace zbytečně teče na zem. Ve vaničce proto nesmí být přílišné množství penetrace.

Nezapomenu natřít ani strop. Pokud mi to teče, raději si vezmu ochranné brýle, abych si nenalil penetraci do očí.

Do míst, kam se nedá dostat, případně natřu penetraci štětcem. Pokud ale nějaké místo vynechám, nic strašného se neděje.

Výmalba

Barvu otevřu a pořádně zamíchám. Nejdříve natřu štětcem všechny místa, kam se nedá dostat s válečkem. Zejména natřu rohy (správně hrany) místnosti – kde se stýkají stěny mezi sebou, stěny se stropem a stěny s podlahou.

Štětcem natřu i prostor kolem oken, objedu i všechny zásuvky, všechny vypínače a futra dveří. Natřu také prostor kolem radiátoru. Za radiátorem se úplně vymalovat nedá, ale aspoň zajedu štětcem kam až to jde.

Potom už maluju válečkem. Postupuju podobně jako s penetrací. Vždy si přeleju trochu barvy do vaničky, namočím váleček a natírám stěny od spodu nahoru. Nenamáčím váleček příliš a snažím se, aby to moc nestékalo.

Ve válečku postupně ubývá barva a proto se na něj musí postupně víc tlačit, aby nenechával prázdná místa. Po každých cca 2-3 tazích si váleček opět namočím. Dělám pouze svislé tahy a postupuji systematicky od jedné strany místnosti k druhé straně. Zpátky už se nevracím, i když jak barva zasychá, tak to občas vypadá že někde trochu chybí a člověka to láká, aby to opravoval.

Jakmile je výmalba zaschlá, může se začít s druhou vrstvou. Pokud je ale stěna ještě vlhká, je potřeba počkat, protože by se barva mohla oloupat.

Pokud jsem místnost napenetroval, stačí vymalovat ve dvou vrstvách. Výsledek je vidět až po zaschnutí. Dokud je barva vlhká, jsou vidět tahy štětcem a zdá se, že bude potřeba další vrstva. Jakmile ale všechno dobře vyschne, stěny budou krásně bílé a jednotné.

Úklid

Po vymalování můžu odlepit všechny pásky a zakrývací fólie. Veškeré skvrny od malby vyčistím mokrým hadrem a utřu do sucha, aby na místě nezůstala šmouha. Štětec, váleček a veškeré další nástroje umyju vodou dřív než barva zaschne.

Běžné barvy na výmalbu nejsou klasifikovány jako nebezpečný odpad. Pokud je kanalizace připojená na čističku odpadních vod, můžu malířské nářadí bez obav umýt v umyvadle. Znečištěné zakrývací folie lze vyhodit do směsného odpadu. Čisté či umyté folie se mohou dát do tříděného.

Nakonec namontuju zásuvky, vypínače, lustry, lišty a další vybavení zpět na své místo.

Přečtěte si i další články:

O autorovi:

Miroslav Zajíc

Do realit investujeme společně s manželkou. Postupně kupujeme byty, obchodní prostory a další drobné nemovitosti, které opravujeme a pak pronajímáme. Jsem zakladatelem webu MAJITELBYTU.CZ. Píšu sem své vlastní zkušenosti z pronajímání. Než jsme se naučili jak to dělat, stálo nás to spoustu peněz, času a nervů. Říká se, že zkušenosti nejde předat. Ale tipy a triky, které tady najdete, třeba někomu pomohou.