Natírání litinových radiátorů svépomocí

Z ošklivých zažloutlých radiátorů se dá udělat krásný designový doplněk. Litinové radiátory v dnešní době opět přicházejí do módy. Nový kousek přijde běžně na desetitisíce korun. Padesát let staré radiátory přitom udělají úplně stejnou parádu. Stačí k tomu barva, štětec a trocha poctivé práce.

Zapomeňte na bílou nebo nažloutlou barvu, která se na radiátory dávala v minulém tisíciletí. Pokud chceme, aby byly radiátory ozdobou bytu, vybíráme z tmavých odstínů. Do nájemního bytu příliš nedoporučuji křiklavé barvy. Ideální barva je tmavě šedá.

Materiál

Kupuji plechovku barvy na kov „2 v 1“ nebo „3 v 1”, která nepotřebuje základovku. Existují i speciální barvy na radiátory, ale bohužel se prodávají pouze v bílé nebo nažloutlé barvě.

Zkoušel jsem i barvy ve spreji, ale nadělá to víc škody než užitku. Celý byt se pak zaplní jemnou tmavošedou mlhou, která si pak sedá na věci a už to nejde vyčistit.

Dále je potřeba koupit štětec zárožák (nejlépe jeden úzký a jeden širší), plechovku acetonu, gumové rukavice, malířskou pásku a nějaké kartony.

Postup

Abych nezničili všechno kolem, obložím radiátor kartony. Dám karton za radiátor i pod radiátor. Na podlahu raději použiju více vrstev kartonu, protože ukáplá barva může snadno prosáknout. Případně kartony ještě podložím igelitovou folií. Dobře si obložím i trubky vedoucí k radiátorům, které budu také natírat.

Termostatickou hlavici a měřič spotřeby oblepím malířskou páskou, aby se neušpinily od barvy nebo nezničily acetonem. Pásku pořádně přimáčknu, aby pod ní barva nezatekla.

Pokud jsou v bytě kovová futra, zvážím, jestli je také nenatřít stejnou barvou. Případně vyndám dveře, futra oblepím malířskou páskou a na zem položím kartony.

Radiátor pořádně vymetu smetáčkem. Poté jej opravdu důkladně omyju hadrem pořádně namočeným do acetonu. Na radiátoru nesmí žádné zůstat zaschlé fleky od výmalby nebo jiné nečistoty. Při mytí dávám pozor, abych si acetonem nezničil podlahu.

Plechovku s barvou otevřu, důkladně promíchám a začnu natírat. Barva občas trochu prosvítá, což nevadí, protože budu dělat dvě vrstvy. Je ale potřeba se se štětcem dostat úplně všude. Postupuji systematicky od prvního žebra k poslednímu. Neustále si kontroluji ze všech možných úhlů pohledu, že jsem nikde nezapomněl nenatřené místo.

Snažím se dávat spíše méně barvy, aby příliš nestékala. Mezi žebry se to ale moc ohlídat nedá,

prostě štětec pořádně namočím a nějak to tam napatlám, hlavně aby nezůstala bílá místa. Nezapomenu natřít ani hrany žeber, které mají tendenci více prosvítat.

Před natíráním druhé vrstvy počkám minimálně dvě hodiny. Pokud je barva ještě úplně měkká a lepkavá, raději počkám až více zaschne. Nejlepší je nechat dílo schnout přes noc a pokračovat další den.

Druhou vrstvu dělám stejným způsobem jako první. Dávám si ale velký pozor, aby už skutečně nezůstalo žádné místo, kde prosvítá původní světlá barva.

Jakmile druhá vrstva zavadne, odstraním malířskou pásku z termostatické hlavice a z měřiče spotřeby tepla. Kartony z podlahy odstraním až za několik hodin, kdy už barva nemůže ukápnout.

Výsledek stojí za to!

Přečtěte si i další články:

O autorovi:

Miroslav Zajíc

Do realit investujeme společně s manželkou. Postupně kupujeme byty, obchodní prostory a další drobné nemovitosti, které opravujeme a pak pronajímáme. Jsem zakladatelem webu MAJITELBYTU.CZ. Píšu sem své vlastní zkušenosti z pronajímání. Než jsme se naučili jak to dělat, stálo nás to spoustu peněz, času a nervů. Říká se, že zkušenosti nejde předat. Ale tipy a triky, které tady najdete, třeba někomu pomohou.